Historie
Carnuntum kdysi patřilo k nejdůležitějším městům římské provincie Panonie. Bašta na Dunajském limetu proti sousednímu území nazývanému Barbaricum a křižovatka na Jantarové stezce s velkým strategickým, politickým a hospodářským významem. Tady se dozvíte víte informací o historii města Carnuntum.
1: Římská městská čtvrť 2: Amfiteátr civilního města 3: Gladiátorská škola 4: Pohanská brána 5: Amfiteátr vojenského města
Město Carnuntum bylo zpočátku dočasným zimním táborem, v 1. a 4. století našeho letopočtu z něj vyrostlo hlavní město římské provincie Horní Pannonie s asi 50 000 obyvatel. Vedle vojenského tábora a okolního vojenského města vzniklo mimo vojenskou zónu prosperující civilní město (municipium).
Limes, hranice na severu Římské říše, byla v Carnuntu vyznačena Dunajem. Z Carnunta se stala významná římská metropole nejen kvůli vojensky významné poloze na ochranu impéria, nýbrž také kvůli blízkosti důležitých obchodních stezek.
6 n. l. / Pozdější císař Tiberius zřizuje v prostoru Carnunta opevněný zimní tábor; Začátek římské přítomnosti v Carnuntu
41 až 54 n. l. / Zřízení vojenského tábora
od cca 70 n. l. / První sídelní činnost v civilním městě (oblast římské čtvrti ve městě Petronell-Carnuntum)
81 až 96 n. l. / Za císaře Domiciana byl zřízen auxiliární kastel (pomocný tábor) a amfiteátr vojenského města.
Okolo roku 124 n. l. / Císař Hadrián uděluje Carnuntu městské právo - Municipium Aelium Karnuntum. V této době se staví také amfiteátr v civilním městě.
171 až 173 n. l. / Císař Marcus Aurelius pobývá v Carnuntu a dokončuje zde 2. knihu svých Hovorů k sobě.
9. 4. 193 n. l. / Lucius Septimius Severus je v Carnuntu prohlášen za císaře
194 n. l. / Carnuntum získalo rozšířené městské právo - Colonia Septimia Aurelia Antoniniana Karnuntum
11. 11. 308 n. l. / Císařská konference v Carnuntu - svěcení svátosti v rámci císařské konference
433 n. l. / Provincie Pannonie je předána Hunům.
Konec 19. století / Začíná systematický průzkum oblasti Carnuntum, který trvá dodnes.
Carnuntum – znovuzrozené císařské město